67. Tóny cest -  Jauvajs Praha- duben 2007

Tempo di vlak - Hudební výlet do Pardubic

     Je tomu přesně týden, co jsme právě touhle dobou stáli na pódiu pardubického klubu DOLI (hned nás napadlo, že být v názvu tvrdé y, připadáme si tady opravdu jako doma), kde jsme vystupovali jako hosté v pořadu nám velmi sympatické kapely Marien. Prostředí, na první pohled miniklubu, bylo vskutku domácké - diváci si hověli v červených plyšových sedačkách
jako někde v obýváku, ze středu pódia vybíhalo předváděcí molo, na které jsme se marně snažili vylákat Jirku, což se nám samozřejmě nepodařilo, protože ten byl nesmírně rád, že na něj z části sálečku vůbec není vidět.
Domácké kapele jsme jako poděkování za pozvání a zároveň jako blahopřání k jejich blížícím se třetím narozeninám chtěli přivézt něco typicky ostravského, a tak Víťa Troníček při jednom z četných hlášení o aktuálním stavu právě se konajícího hokejového zápasu obdržel kytici z Ostravských klobás, a jelikož Ostravský kahan už bohužel není k sehnání, dodali jsme k oné pochutině pivo Ostravar. Členové kapely Marien se tedy, stejně jako někteří členové Tempa di vlak, na ZELENÝ ČTVRTEK cpali stravou nezelenou, jelikož zakoupené klobásy byly zcela čerstvé a nádherně voněly. Když jsme pak kolem půl druhé ráno přijížděli do Ostravy, přišla zpráva od kapelníka Víti Troníčka, že se všichni moc těší, až si tenhle vydařený večer zopákneme v květnu u nás.
Teď ale rychle zpátky do dubna, protože nás dnes čeká spousta úžasné muziky s kapelou JAUVAJS, která určitě dosyta nakrmí Vaše hladové uši. Užijte si to.
 

Za Tempáky Ája

Jauvajs

     Historie naší kapely (tehdy Youwayś) začíná v roce 1995, kdy se 18.1. uskutečnil první koncert v žižkovském klubu Kopretina. Rok 1998 se ukázal jako velmi důležitý. Na Žlutické struně jsme dostali cenu poroty a seznámili se s Martinem Šílem, který ovlivnil značnou část našeho muzikantského života. Hráli jsme v Litomyšli, na Folkové růži a zněli do éteru z rádia Regina. Poprvé jsme se zúčastnili konkurzu Zahrady.
V roce 1999 jsme natočili pětipísničkové demo v Solopyskách pod zvukařským vedením Vládi Dvořáka, hráli mimo jiné v Chomutově, České Třebové, Velkém Meziříčí, zúčastnili se předkol Zahrady a Porty (opět bez úspěchu) a účinkovali na Prázdninách v Telči.
Další rok -2000- přinesl postup do pražských finále obou Port a následné ocenění Kubovy flétnové hry na celostátním finále Porty v Plzni. Objeli jsme několik festivalů a užili si nocturno v Telči. Po prázdninách jsme z Romana vypáčili, že umí hrát na tahací harmoniku. Ztěžkl mu tím život, protože mu přibylo další zavazadlo při cestách s kapelou. Také jako partnerka do stanu se vzhledem ke svým rozměrům příliš neosvědčila. Jana se svépomocí naučila hrát oboustrannou paličkou na buben. Náš styl začal mit silně irské rysy, občas s námi hrála harfenistka Markéta Šalanská . Rok 2002 začal natáčením oficiálního CD Jabka v zimě. Nevěděli jsme moc, do čeho jdeme, a Vláďa se tentokrát dost zapotil, ale zdařilo se. Na desce hostovala Markéta Šalanská na harfu a Pavel Mazanec s kontrabasem. Prodrali jsme se na Trampskou Portu do Ústí. Jana s Kubou zlegalizovali společné bydlení svatbou a na svatební cestě z Porty v Plzni si dojeli do Náměště pro 13. místo. Vyhráli jsme Bezmeznou Meznou, poprvé hráli v Náměšti nad Oslavou a na ostrově v Písku, který byl 14 dní poté zaplaven. V Telči na nás čekala velká scéna a zcela našlapané nádvoří - dosud nepřekonaný zážitek, vydařil se i Tovačovský portál. Již druhým rokem jsme hráli na Folkovém oříšku v Brně. Nejdrsnější akce roku 2005 proběhla hned na jeho začátku - irský pub ve Špindlerově Mlýně, od 21:00 do 02:00. To jsme netušili , že během dubnového natáčení Sylva kvůli škole kapelu opustí. Ještě jsme ji přemluvili, aby odehrála Beltine a 4.června ve Valech u Dobrušky už hrála na housle Káča Ferenčíková. Silný déšť, který smetl vše z podia (kromě Jany, ta jediná dozpívala), naštěstí Káču od dalšího hraní s námi neodradil. Letní hraní se vydařilo: Zahrada, Náměšť nad Oslavou - zde proběhl křest nové desky "Čas se nehýbá"- Prázdniny v Telči... a Country lodenica v Piešťanech. Desku jsme ještě jednou polili v P - klubu na Stopách sešlapanejch bot, kam nás pozval Lístek a rok jsme zakončili tradičně v Divadle za plotem, tentokrát za účasti Mošen a tradičních Coiscéim.
 

Jakub Linhart
kapelník, kytara, flétny, zpěv
Kuba jako hlavní šikanátor na zkouškách strašně otravuje ostatní. Nejlepší skladby jsou ty, ve kterých nezpívá.

Jana Linhartová
flétny, buben, zpěv
Jana je majitelka nejvyššího hlasu v kapele, kterým děsí všechny zvukaře. Jejím nepřítelem je rytmus, proto hraje na buben.

Roman Opavský
kytara, akordeon, zpěv
Romanovy představy o kvalitě hudby jsou tak vysoké, že se nám jich nikdy nepodaří dosáhnout Hlavně proto, že vlastně vůbec není čas cvičit.

Katka Ferenčíková
housle, zpěv
Katka má absolutní sluch a to je její štěstí a naše smůla. Miluje jazz a nesnáší Romanovu léty rozladěnou tahací harmoniku.
 

www.hudebniservis.cz/jauvajs/