60. Tóny cest -  Tempo di vlak - září 2006

Naposledy v Gamě ...

    Kruh se uzavřel. Šest let, šedesát večerů a jen tím, že BG styl po šesté nepřijel, zabránil opravdové ďábelské kombinaci. „Ďábelské“ však ale zůstává to, že jsme dnes tady v Gamě naposledy. Za těch šest let jsme tady dokonale zdomácněli. Pódium, ze kterého zadem nelze utéct, hromada židlí za plentou, umělohmotná květina v bílém květináči – za ta léta si všechny detaily přesně  pamatuji. Ty podstatné věci si určitě budete pamatovat všichni. Spousta pohodových kapel, nekonečný Čendův optimismus, veselé vsuvky pana ředitele, rozmanité a  zajímavé výstavy, bar s čajem, voňavými buchtami a milým personálem. I to nevlídné okolí venku svým kontrastem podpořilo útulnost uvnitř v klubu. My jsme tady začínali s trémou a roztřesenými koleny a končíme jako pohodáři, kteří se těší co jim příští Tóny přinesou. Večery v Gamě si nás vychovaly přesně tak, jak bylo třeba a my si to uvědomujeme.

    Nedá se nic dělat, je to jako v životě – prostě nic není nafurt. Děkujeme Gamě, děkujeme divákům za urputnost s jakou do Gamy chodili a z celého srdce děkujeme „gamovnímu“ personálu pod vedením Jiřinky Makové za obrovskou laskavost se kterou s námi všichni spolupracovali. Tak tedy sbohem a nashledanou na novém místě, kde, mám dojem, budeme opět začínat s mírně roztřesenými koleny. Určitě nás přijďte podpořit.

Pěkný večer přeje Bruml za celé Tempo di vlak