50. Tóny cest -  BG-Styl - září 2005

 

U Tempa di vlak

Dobrý den. Chtěli bychom si dnes (my jako Tempo di vlak) s vaším dovolením připomenout naše skromné 50. výročí Tónů cest. Je nám jasné, že v záplavě letošních 50. výročích (50. výročí vodního díla a elektrárny Slapy, 50. výročí obnovení pravidelné letecké dopravy v Německu, 50. výročí založení Kaktusářského kroužku v Olomouci, 50. výročí vzniku Yamahy, 50. výročí založení Bundeswehru, 50. výročí založení města Havířov, 50. výročí ČT Ostrava … ) to není bůhví jaká sláva. Ale přesto jsme rádi, že jsme se toho dožili. Kdysi nás (před těmi 50. Tóny) někteří lidé od těchto pořadů odrazovali a někteří dokonce kroutili hlavami. A dnes jsme rádi, že jsme je neposlechli. Z něčeho se za těch 50. večerů stala příjemná tradice. Například si všimněte, že kamarádi z BG stylu tady budou už po páté. Není tohle taky důvod k oslavám? Z některých pravidelných diváků se stali staří známí a z www stránek Tónů cest se časem stala kronika. My jsme se také za ty roky ledačemu naučili. Nedávno jsem u Zajíce viděl videozáznam prvních Tónů cest (pokud zbude čas, taky uvidíte) a už všichni víme, že když nás Čenda uvede na pódium, nemáme teprve ladit, ale rovnou hrát. A Jiřík už taky ví, že když zahraje blbý tón, nemá to zkoušet podruhé, ale rovnou si má posunout kapodastr na jiný pražec. Ještě kratičká technická poznámka: Že nám to ale po té padesátce pořád sluší?

Mějte se fajn, ahoj do další padesátky Bruml

 

 

050_bgstyl_1.jpg (53471 bytes)             050_bgstyl_3.jpg (40680 bytes)             050_bgstyl_2.jpg (54023 bytes)             050_bgstyl_4.jpg (44650 bytes)             050_bgstyl_6.jpg (51685 bytes)

 

Padesáté výročí = padesát panelů = 15 m celkové délky. Vědomostní soutěž "Chcete být Tempákem" nadchla, všichni chtěli být Tempáci.  Jiřík se stal miláčkem publika.

 

 

CD: BG Styl - Austrálie

 (vlastním nákladem, 2000, celkový čas 39:08) No Hiding Place / Austrálie / Kentucky Girl / Good Night The Lord's Coming / Lay Your Burdens At The Feet Of Jesus / I'll Be Rested / Na motoru / Up Above My Head / Zlej sen / Happines Is / The Wrath Of God / Nearer My God To Thee / Prima Fór / Julie Ann / I'm Walking

Libor "Čenda" Cenek (zpěv, mandolína), Jiří Mitrych (banjo, housle), Aleš Zegzulka (zpěv, dobro), Ladislav Duda (zpěv, kytara), Kamil "Medvěd" Tománek (zpěv, kontrabas)

Skupina BG Styl a její deska "Austrálie" si mě získala už v době, kdy existovala pouze její zkrácená demoverze, ze které Milan Tesař v Radiu Proglas s předstihem pouštěl ukázky. Na uvedeném příkladu demonstruji, jak je důležité pro kapely, především takové, které vydávají nosiče ve vlastním nákladu, dát na správných místech o svých projektech vědět! A v oblasti akustické hudby je pro hudebníky programová skladba ve zmiňovaném rádiu velice příznivá. Hutný zvuk kapely, jejíž členové zbytečně nehýří složitou instrumentací, dokazuje, že moderního a svěžího soundu lze dosáhnout také bez přetechnizované kompozice, bez experimentů v oblasti nástrojového obsazení a bez pomoci sice virtuózních, ale někdy zbytečně přizvaných hostů. Kapela si stačila na nahrání desky sama a jednotliví její členové dokazují v řadě sól (především banjista, kytarista a dobrista), že úsporné používání instrumentální ekvilibristiky je zde záměrem a nikoli nutností. Je zde vše, co k dobrému bluegrassu patří a kapela působí dojmem naprosto kompaktního celku, který nemá zapotřebí výrazně upozorňovat na nesporně hudebně zdatné jednotlivce. Také mandolína hraje především velmi důležitou rytmickou úlohu a k sólům se uchyluje zřídka. Výsledný zvuk je potom příjemně "kulatý". Nemohu nezmínit výrazný, rytmicky přesný kontrabas, který rovněž hraje to, co se od něj v bluegrassu očekává. Jasnou a zřetelnou první dobu. I když i ten se zaskví v sólu ve skladbě Prima fór. Skupina jednoznačně staví svůj projev na nadprůměrných vokálních schopnostech jednotlivých zpěváků a na konečné souznělosti všech hlasů. Svědčí o tom především hojné zařazení gospelového materiálu (z toho ve dvou případech v provedení a cappella), ale také výběr zbylého repertoáru. Pomalé skladby plné citu se střídají s bluegrassovými "vypalovačkami", anglický zpěv s českým. Konkrétně dvojjazyčnost alba, ke které se uchylují mnohé další skupiny, je třeba zdůraznit jako přednost, protože na jedné straně angličtina k bluegrassu jednoznačně patří, na straně druhé jde o moravskou skupinu, jejíž nosič budou (předpokládám) poslouchat především tuzemští posluchači, takže v zájmu přístupnosti, případně českého "zlidovění" některých písniček, je ta pro bluegrass ne nejvhodnější čeština žádoucí. Ze skladeb na albu s českým textem jednoznačně považuji za favorita Austrálii a patrně sama kapela si je vědoma její hodnoty, když podle ní pojmenovala celé album. Zbývá dodat, že ve smyslu autorského zákona skupina BG Styl neváhala napsat samotnému Bushovi, spoluautoru písně v originálním provedení skupiny New Grass Revival a k přetextování došlo po jeho souhlasu. Na tomto příkladu je vidět, že také v oblasti autorských práv a především k platnému autorskému zákonu (byť se mně osobně některá jeho ustanovení zdají být až příliš restriktivní) přistupuje severomoravská kapela zodpovědně. Nemohu se nezmínit o zvukové kvalitě nahrávky. Zatímco na mnoha zahraničních CD (obsahujících jinak velmi zajímavý hudební materiál) mi výsledný dojem z alba v konečné podobě zkazí technické provedení, zcela zbytečný šum, zatlumené výšky, nedostatečná dynamika (téměř standardně se s těmito nedostatky setkávám například u desek amerického giganta Warner Brothers, u kterého by to člověk neočekával), nahrávka skupiny BG Styl realizovaná ve studiu Českého rozhlasu Ostrava žádným z těchto nedostatků netrpí a je po všech stránkách vynikající. Pan zvukař (v tomto případě Lubomír Výrek) je opravdovým mistrem. Totéž platí o zvukovém režisérovi Zdeňkovi Tofelovi, protože také dramaturgicky je deska "dobře poskládaná". Žádnou ze skladeb, které skupina na svoji prvotinu zařadila, nemohu označit za slabou, ale jak už to bývá (každý konečně máme jiný vkus a jiná měřítka) osobně se mi určité "kousky" líbí víc než jiné. V případě této desky chci jmenovitě zmínit nádhernou Nearer My God To Thee, u které mě při poslechu příjemně mrazí (právě zde se uplatňuje banjista Jiří Mitrych v roli houslisty), stejnými favority jsou pro mě skladby I'll Be rested, Kentucky Girl, oba gospely "a cappella" Good Night The Lord's Coming a Up Abov My Head a titulní skladba Austrálie (kterou znám samozřejmě jak v originálním provedení skupiny New Grass Revival, tak v jedné z jejích předchozích českých verzí z repertoáru brněnských Poutníků). Autor současného českého textu Libor Cenek se zde přidržel původního obsahu písně v angličtině, což je třeba vnímat rovněž pozitivně, protože se domnívám, že pokud se jiní autoři českého textu na anglický originál od původní předlohy odchylují, berou té skladbě často kus její duše, kterou do ní vložil prvotní tvůrce. V tomto případě skladba ničím neutrpěla a zcela vyjadřuje pocity, které jejím prostřednictvím poprvé sdělili John Cowan a Sam Bush na albu "When The Storm Is Over". Velmi pěkná je také úvodní No Hidding Place a jediná instrumentálka na albu, v podstatě hříčka Na motoru, z jejíhož "bluegrassového" provedení by měl jistě radost i její autor, nejslavnější kolínský rodák František Kmoch. Skupina BG Styl se zaměřila na to, aby skladba vynikla především propracovanou dynamikou, přesnými nástupy, a je znát, že je hrána s lehkostí, nadhledem a radostně. Jak vidno, nejenom brněnští Poutníci nebo Teagrass mohou sáhnout do autorského fondu z české hudební historie. Co dodat na závěr? Desku hodnotím jako velmi dobrou a rozhodně ji doporučuji všem českým posluchačům (objednat si ji mohou na adrese, která je uvedena v katalogu desek z tohoto titulu). Především mě však těší, že skupina BG Styl zastupuje severomoravský region, neboť ještě před pár lety jsem měl pocit, že právě tato část republiky kvalitním bluegrassem v poslední době strádá. Nyní mohu říct, že tomu tak není. Na severu Moravy máme dnes minimálně tři velmi výrazné formace a nemusíme se o budoucnost "naší" muziky obávat. Bluegrass v tradičním hávu zde zastupuje vynikající a perspektivní Bluegrass Comeback, protipólem jsou excelentní "newgrassoví" Blue Dogs a uprostřed těchto stylových pólů existuje neméně výrazná, příjemně poslouchatelná a stejným způsobem fanoušky obohacující skupina BG Styl. Milan J. Kalinics, Brno, říjen 2000 Zdroj: "GRASSPRESS" informační, propagační a reklamní časopis pro příznivce bluegrassu, country a folku, hudebníky, skupiny, pořadatele akcí, hudební vydavatelství, prodejce hudebních nosičů, hudebnin, hudebních nástrojů a příslušenství.

Dvouměsíčník rozesílaný proti předplatnému. Číslo 15, říjen 2000, uzávěrka 10.10.2000 Adresa vydavatele a redakce: VYDAVATELSTVÍ - Milan J. Kalinics, Blatnická 1, 62800 Brno, tel. 05/44 23 32 26 Odpovědný redaktor M. J. Kalinics, Sazba M. J. Kalinics

www.bgstyl.cz

 

050_bgstyl_8.jpg (42223 bytes)                  050_bgstyl_5.jpg (44846 bytes)                  050_bgstyl_7.jpg (34901 bytes)

    

 Kamarádi z BG stylu se chovali jako vždy uvolněně.