31. Tóny cest (Kapitán Kid) - říjen 2003
U Tempa di vlak
Ahoj
lidičkové,
všechny
vás moc zdravím z domácího ležení. V krbu praská oheň, z hrnku voní
bylinkový čajs medem a my si tu pěkně lenošíme – já a moje angína.
Jednou se Cowboy ptal Nezmarů, jak to dělají, když jim někdo chybí – třeba
onemocní. Pavel Zajíc se zamyslel a povídá: „Člověče, on nikdo z nás
za ty roky ještě nechyběl." Což je sice úctyhodné, ale uznejte sami,
že to musí být pěkná nuda. A to jak pro ty na pódiu, tak pro diváky.
Taková vzorná kapela pak ochuzuje sebe
i své příznivce o nevídané zážitky. O tom my v Tempu leccos víme a mohli
bychom vyprávět. Při takové příležitosti si Cowboy zpravidla neodpustí
poznámku, že on nikdy nechyběl a při vší své skromnosti je stále přesvědčen,
že je jako jediný člen kapely nenahraditelný. No a já se tímhle povídáním
snažím nenápadně naznačit, že původní záměr, představit se Vám dnes
naposledy (před narozením miminka) v plné sestavě, se nám poněkud vymkl z
rukou. Bruml ještě není po operaci kolene docela fit a já jsem nemocná. Ale
věřte, že všichni tři stateční Tempáci do toho dneska jdou s plným
nasazením a přesvědčením, že Vám vše vynahradí dnešní host Kapitán
Kid.Upřímně závidím všem, kteří tady budou poslouchat jeho písničky a
skvělé vyprávění. Tak já už Vás nebudu zdržovat, běžte nasávat
atmosféru (jak říká s oblibou Zajac) a parádně si to užijte.
Za
všechny zdravé i nemocné Tempáky
Zdravé jádro Tempa. Ještě není tak zle, na pódiu je stále většina.
Kapitán Kid ve výtečné kondici, jeho vystoupení trvalo 2 hodiny a 15 minut. Zdá se , že se mu v Ostravě líbilo - zahrál dokonce i Krinolínu..