20. Tóny cest (BG styl) - září 2002
Ahoj
lidičky!
Čas prázdnin utekl jako voda (bohužel pro některé z nás to platí
doslova!), a my zase vstupujeme do té všednější části našeho života. Žáci
a studenti s velkou chutí bedlivě
naslouchají strhujícím výkladům
svých milých učitelů a nechápou, jak to mohli ty dva měsíce bez
školy nějak vydržet, no a my trošku starší nevěřícně
kontrolujeme svůj rodinný rozpočet, který dostal
na dovolené pořádně zabrat. Navzdory tomu však
máme za sebou zase nové
. zážitky, a jelikož festivalová
sezóna 2002 byla pro Tempo di vlak velmi pestrá, rádi bychom Vám ty nejzajímavější momenty a akce, kterých jsme se stihli
od červnových Tónů cest zůčastnit, ve zkratce přiblížili.
Vše začalo 15.6. na TRAMPSKÉ PORTĚ v Ústí nad Labem. Loni přímý
postup do finále z prvního místa oblastního kola v Bludově, letos postup do
semifinále z místa druhého. "No nevadí", vtipkuje kdosi,"
alespoň si před finálem uděláme zkoušku rovnou na mikrofony".
S písněmi ( Jackovi, Poslední vlak, Konec léta) se snažíme vnutit
odborné porotě, že jsme to právě my, kdo by si dnešní postup zasloužil.
Zřejmě s úspěchem, neboť Tempo je jedním ze čtyř postupujících. A už
je to tady! Finále! Z taktických důvodů měníme Konec léta za starou
dobrou A to je ta hvězda. K velkému údivu Zajace (možná i poroty) dohráváme všechny
písně až do konce, a to bez jediného zaváhání.
Tento náš výkon je posléze odměněn cenou nejvyšší."
INTERPRETAČNÍ PORTOU".
Ještě jsme se ani nestačili vzpamatovat z nečekaného úspěchu v Ústí,
a už si to frčíme směrem na Olomouc , kde se koná jakési předzahájení největšího
festivalu ".ZAHRADA". Přijíždíme s mírným zpožděním( Brumlovo
auto buhužel začlo v nepravou chvíli stávkovat) a v rychlosti vlítáváme
na podium, kde Ája s Cowboyem právě dohrávají ,naštěstí pro nás, svoji
první píseň. Vše však dopadá dobře a my se můžeme jít v klidu vyspat a
připravit se na všechna ta vystoupení, která nás čekají v Náměšti na
Hané. První den na Zahradě pro nás začíná prezentací vydavatelství
"CASEY" a Jihomusic, kde si kromě nás zahráli např. Poupata, Lokálka,
Funny Felows aj. Druhý den už jde ale do tuhého, neboť po odehrání našeho
bloku na ryze trampské scéně Na zámku (Ozvěna, Tempo di vlak, Falešná
karta, Vít Troníček ), se
přesouváme na hlavní scénu, kde nás čeká boj o cenu nejvyšší - Krtečka.
Hraje se v pohodě, zvuk dobrý,
publikum skvělé, a my končíme s pocitem, že to závěrečné "umí"
bylo tak ňák zasloužené. A opět čekání na vyhlašování výsledků soutěže.
Kolem desáté večerní se nepřehlédnutelný Jiří Moravský Brabec ujímá
slova a sděluje několikatisícovému davu:" Na desátém místě se umístila...,
na místě devátém skončila...,osmí jsou..., pátí..., čtvrtí..."
nic!!, naše naděje pomalu pohasínají, "třetí..., druzí...." ozývá
se z reprobeden, ale my už se loučíme s představou nějakého nečekaného
úspěchu. Jediný Číra z Falešňáků řve na celé kolo: "jóóóóó´,
jste první , jste první!!!!. My dva s Brumlem ho sjedeme schovívavým
pohledem a s pomyšlením, že to na tom dopoledním slunci asi trochu přetáh,
když v tom slyšíme:" na prvním místě se umístila ostravská kapela
TEMPO DI VLAK!!!!!!!". " To snad není možný" křičí Cowboy,
a s nadšeným výrazem mě celou svou váhou strhává k zemi. Po vyjmutí se z
jeho zápasnického sevření navrhuji všem, abychom tento úspěch zalili něčím
ostřejším, což je přijato okamžitě a jednohlasně.
Po tomto soutěžním klání nastupuje
řada vystoupení, kde jsme si vždy zahráli s chutí před výborným
publikem. Za zmínku stojí např. Velký oheň s V.K.Tomáškem a Ríšou
Melicharem, festival na Pomezí
v Dolní Lomné, kde jsme mimochodem za nadšených ovací diváků převzali
"čestné klíče" Technických služeb Karviná a přídavek jsme
dohrávali v oranžových vestách téhož subjektu. Dále pak zahraniční
recitál v Kremnické Baště, Mohelnický dostavník - Duhová scéna a výroční
oheň s T.O. Karamba, vystoupení na domovské scéně skupiny Poupata v
Pardubicích, Ozvěny Porty v malebném dřevěném městečku v Rožnově pod
Radhoštěm . Tuto sérii jsme zakončili
vystoupením vskutku nezvyklým, a to na Hornických slavnostech v Havířově,
kde se v roli našich předskokanů představili
"stars" naší popmusic- Petr Kotvald, Jitka Zelenková a Jiří
Korn . Nutno podotknout, že v krupobití barevných laserů a s mlhou v zádech
jsme se cítili trošku nesví, ale co by jeden neudělal pro osvětu trampské
hudby......, zvláště, když " všude oheň stejně svítí, všude tóny
stejně znííí".
Jirka
Po prázdninách jsme se hodně těšili.
Co
nového u BG stylu
Zajdo,
Zajdo, ty mi teda dáváš úkoly... No já vím, že jsem měl na to skoro 14
dní, ale jelikož jsem znamení ryba, tak chronicky píšu tyto řádky opět v
podvečer samotného tisku. Ale o to budou
upřímnější a od srdce, že jo!
Kluci
v kapele logicky nemají ani páru co se o sobě tentokráte dočtou a tak pokud
náhodou nebudeme na podiu všichni, tak jsem napsal nějakou drzou volovinu...
Nuž
tedy zatím co Tempáci lovili úspěšně namísto osvědčených Bobříků
jakéhosi Krtka (skrytá slova závisti), my méně známí muzikanti jsme
vyjeli poznávat kraj naší bývalé federativní republiky a stálo to vážně
za ten přesun. Oni sú ti naši bratia fakt dobří v organizaci velkých
festivalů a tento se jmenoval "SIGORD - festival dobrej muziky". Samé
pecky včetně amerických showmanů a mimo nás i nová mladá kapela kolem
Pavla Maliny, taky Kamelot a tak podobně. Za pár dní na to jsme zahajovali na
scéně U kapličky letošní Zahradu a vyjímečně pršelo právě jen do chvíle,
než jsme začali s tím našim randálem na podiu. Dost často to totiž bývalo
naopak a občas jsme se už začali nazývat něco jako Dešťoví kejklíři.
Tak třeba jsme tímto koncertem ukončili onu mokrou kariéru a teď máme před
sebou jen samé krásné, slunečné, pohodové hraní, že?
Jó
lidi, dochází nám zásoby našeho prvního CD Austrálie, ale protože už ho
asi všichni doma máte, tak tady v Gamě nám asi z bedny neubude. To jen tak
mezi řádky...
A
vůbec, proč popisovat všechny ty festivaly co v létě obšťastňujeme? Však
jste skoro všichni tady trempíci či přátele hudby, takže se tam raději
zajeďte kouknout. Seberte rodinku, milenku, psy, kočky, rybičky a hurá na výlet.
(Pravdou ovšem je, že takový "vlezný" pro celou rodinu může být
taky pěkná pálka a rodinná kasička se pak otřepe studem, bohužel). Tož
jen v rychlosti: krásný fesťák opět v Lomné Na pomezí, Lázně Lipová -
Jesnický nugget, festival Žně ve Frýdku (či Místku? dodnes v tom nemám
jasno), Polsko Wisla, Trnava Dobrofest, Mohelnický dostavník atd, atd...
V
Polsku jsem hráli coby velvyslanci karvinského Country klubu Alabama a naši
severní sousedé zase po mnoha letech měli možnost vidět na vlastní oči
opravdový kontrabas. Ono se totiž u nich dnes hraje už jen moderní country,
což mě osobně se sice fakt líbí, ale všechno tam mydlí jen na baskytaru.
To náš Medvídek je vždycky na koni: "Jednou ten kredenc (čti
kontrabas) stejně vyhodím a budu zase cestovat jako normální člověk...".
My ostatní ovšem stejně víme, že je to jeho láska a nedá na něj
dopustit.
A
taky se nám v červnu urodilo!!! Malá Anička dělá tatínkovi Alešovi samou
radost a také tatínek je jaksepatří pyšný. Budem ti držet palce i v
pubertě taťko :).
Jiřík
Haluluja vám dnes předvede kromě mistrovského banja i fidle a věřte lidičkové,
že svou pílí šokuje stále i nás. Jen tak dál příteli a nemusíš snad
ani podstoupit školu jako jistý Dalibor...
A
co neuženeme na forbíně my mladí a neklidní, to s přehledem a klidem
odehraje Láďa, tak jak už ho znáte. Dodnes nechápu, že mám to štěstí
hrát a zpívat vedle něj a s ním. Možná
i proto mě ta naše muzika tolik baví, když
cítím, že i po tolika letech to hraje s Láďa srdcem a celou svou duší.
Přeji
i vám naši milí sluchaři pěknou pohodičku, vítám vás za kapelu BG Styl
potřetí opět tady na Tónech a Marušce přeji všechno nejlepší k svátku!!!
Čenda tentokrát s celým BG stylem. Je to zajímavé, ale i výborní muzikanti cvičí (obr. vpravo)